Historie

Bohnice vznikly severně od Prahy na pravém břehu Vltavy. V dávné minulosti zde zřejmě stála starobylá tvrz Bojnička, podle které byla osada pojmenována.

Ve středověku ležely Bohnice na důležité obchodní stezce vedoucí ze severu do Prahy. Již v polovině 12. století zde byl postaven kostel sv. Petra a Pavla, což dokládá dochovaná pergamenová listina z roku 1158.

Ve 13. století patřily Bohnice ke klášteru sv. Jiří na Hradčanech. Roku 1273 patřila obec k majetku Strahovského kláštera.

Až ze 14. století pocházejí první písemné zmínky o obci. V letech 1353 – 1384 se zdejší ves nazývala Boemycz. V roce 1357 byl majitelem Bohnic staroměstský měšťan Mikuláš Jenteš. V letech 1368 – 1372 obec vlastnil pražský měšťan Bohuslav Pešl z rodu Olbramiců, po něm Petr řečený Bohemička a okolo roku 1377 šlechtic Unislav. V roce 1390 jí získal Zachariáš z Vinařic.

Roku 1405 se objevuje pojmenování Bohemicz.

Na počátku 16. století páchal z Bohnic své výpady loupeživý zeman Jindřich Bohnický nazývaný také Bohemička nebo Bojmička. Ten roku 1517 při pokusu o jeho dopadení zemřel a Bohnice získal Jan Vratislav z Mitrovic, který je roku 1521 prodal Jiříkovi Králi.

V letech 1653 – 1655 byl proveden soupis veškerého majetku, podle kterého byly Bohnice přiřazeny nejvyššímu pražskému purkrabství. Tehdy zde stálo 9 usedlostí a 4 chalupy. Roku 1688 patřily Bohnice Panně Marii před Týnem a roku 1695 františkánskému řádu Panny Marie Sněžné.

V roce 1702 byly Bohnice připojeny k Liboci. Tehdy se používal název Bohnitz. Již roku 1738 však byly opět samostatné. Roku 1790 byl rozebrán hlavní oltář kostela sv. Petra a Pavla a byla nalezena olověná truhla s pergamenovou listinou dokládající založení kostela. Na konci 16. století patřily Bohnice ke statkům nejvyššího purkrabství.

Roku 1805 proběhla rozsáhlá pozdně barokní přestavba kostela sv. Petra a Pavla, čímž kostel dostal současný vzhled. Dne 10. listopadu téhož roku byl kostel vysvěcen. Tehdy zde stálo 26 stavení. Dne 15. července 1827 vypukl požár v domě č.p. 6, který se rozšířil na několik dalších domů a vyhořelo ještě osm dalších domů včetně fary a školy. Roku 1839 byla založena bohnická škola „Na náměstí“. V roce 1870 byla v Bohnicích postavena první a zároveň poslední česká továrna na dynamit.

Roku 1900 patřily Bohnice do okresu Karlín. Tehdy zde dle záznamů žilo 679 obyvatel.

Na počátku 20. století, v letech 1906 – 1911 byla v Bohnicích postavena největší psychiatrická léčebna na našem území. Její součástí se stal také kostel sv. Václava a vznikl také ústavní hřbitov.

V roce 1920 byla postavena nová škola v ulici Na Bendovce. Tuto školu v letech 1920 – 1925 navštěvoval i Václav Jícha, který později za 2. světové války působil jako letec v československé jednotce letců v boji proti fašistickému Německu. Roku 1922, kdy se obec stala součástí Prahy VIII, zde žilo 3.179 obyvatel.

V 70. letech 20. století byla v jižní části Bohnic a severní části Troji zahájena výstavba sídliště Bohnice. Jeho výstavba proběhla v letech 1972 – 1980 podle návrhů architekta V. Havránka. Vzniklo zde 9.567 bytů pro 33.000 obyvatel. Výstavba sídliště proběhla jako prestižní a věhlasná stavba česko-polského přátelství a většina ulic i objektů na sídlišti bylo pojmenováno podle polských měst. Například ulice Hlivická byla pojmenována podle města Gliwice, kde 1. září 1939 začala 2. světová válka. První otevřenou školou na nově vzniklém sídlišti byla roku 1974 Základní škola Ústavní I. V následujícím roce byla otevřena i Základní škola Ústavní II.

V roce 1949 pak byly Bohnice přičleněny ke správnímu obvodu Praha 8.

Od roku 1990 jsou Bohnice součástí městské části Praha 8. V tomto roce bylo také v budově Základní školy Ústavní II. zřízeno Gymnázium Ústavní. Roku 1991 byly sloučeny obě základní školy Ústavní pod jedno ředitelství. V roce 1993 bylo historické jádro Bohnic prohlášeno vesnickou památkovou rezervací. Roku 1994 se základní škola Ústavní stala školou Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Roku 1998 byl na okraji Bohnic v blízkosti ústavního hřbitova zřízen zvířecí hřbitov.

Z Bohnických památek jmenujme kostel sv. Petra a Pavla, Statek Vraných (č.p. 1), obecnou školu, nyní Kolpingův dům (č.p. 3), fara (č.p. 4), Sokolovnu (č.p. 5), Hospic Štrasburk (č.p. 12), zámek (č.p. 14), záložnu (č.p. 16), muniční továrnu (č.p. 41a a 41b), hotel V Zátiší (č.p. 109), poštovní úřad (č.p. 149), úřadovnu a knihovnu (č.p. 175), ústav choromyslných, nyní Psychiatrickou léčebnu (č.p. 206) a kostel sv. Václava.

 
  1. Hlavní strana
  2. Historie